Tajemství oltářního obrazu
První písemná zmínka o veselském kostele se datuje z roku 1259, kdy Petr Vok z Rožumberka daroval kostel klášteru ve Vyšším Brodě, odkud přicházeli do Veselí nad Lužnicí řeholní kněží vykonávat duchovní správu.
V roce 1407 byl v kostele zřízen oltář Božího Těla a sv. Kateřiny. V kostele se nacházel i oltářní obraz, který pocházel ze 16. století a znázorňoval postavu klečícího císaře Heraklia před nalezeným sv. Křížem a druhý výjev na stejném plátně znázorňuje tutéž postavu bez císařské nádhery jak přináší Peršany ukradený sv. Kříž za přítomnosti jeruzalémského biskupa do Božího hrobu.
Mezi lety 1600 a 1628 se v kostele přijímalo podobojí a po skončení třicetileté války měl zůstat chrám pustý. Dále se letopisci se zmiňují o tom, že v roce 1651 proběhlo zasvěcení kostela sv. Kříži. Zůstává otázkou, jakým způsobem byl v té době na hlavním oltáři tento obraz umístěn a jakou měl oltář podobu, nebo jestli v kostele nějaký oltář po tak dramatických událostech ještě zůstal.
Farní kronika uvádí, že v letech 1684-1690 byl pořízen v kostele nový ranně barokní oltář. Jaké pohnutky k tomuto rozhodnutí vedly nejsou známy. Truhlářskou práci dělal Pankrác Vinkler z Bechyně. Sochař Jan Stegmüller zhotovil oltářní sochy sv. Václava, sv. Šebestiána, sv. Barbory, sv. Apoleny a sv. Floriána. Oltář byl zhotoven bez jakýchkoliv ozdob na sloupech či ozdobného lemování kolem oltářních obrazů. Do nově zhotoveného barokního oltáře byl vložen původní obraz s tématikou sv. Kříže s císařem Harakliem, který měl nezměněnou velikost.
Je zajímavé že ve farní kronice se nalézá odkaz, že již v roce 1697 se mluví již o jiném obraze na hlavním oltáři a o svátku Nanebevstoupení Páně jako o Patrociniu kostela, tedy jako o hlavní slavnosti veselské farnosti. To znamená, že došlo k výměně původního obrazu s obrazem novým. Původní obraz byl pravděpodobně v této době vyjmut z hlavního oltáře a umístěn na evangelní stranu zdi v presbytáři. Proč k této změně došlo se nikde neuvádí.
Jednou z možností byla skutečnost, že v 17. století bylo také zvykem překládat podzimní či zimní poutě do příznivějšího období. V této době se poutí zúčastňovalo obrovské množství věřících, kteří přicházeli i z velkých dálek a nepřízeň počasí jim mohla způsobovat nemalé problémy. V mnoha okolních farnostech kolem Veselí nad Lužnicí byly poutě postupně přesouvány do období jarního či letního. Toto mohl být silný argument pro výměnu velkého obrazu na hlavním oltáři. Menší obraz s výjevem nalezení sv. Kříže sv. Helenou umístěný v horní části oltáře mohl být dostačujícím argumentem k udržení vzpomínky na původní zasvěcení kostela sv. Kříži. Je možné, že byl původní oltářní obraz tehdy natolik poškozen, že nebyla vůle ho znovu restaurovat.
V letech 1703 byl oltář ozdoben zlatými a stříbrnými prvky od Jana Müllera z Jindřichova Hradce. Do hlavního oltáře byl vložen nový zlatý rám, kterým se ale zmenšila i velikost pro umístění stávajícího oltářního obrazu. Stávající obraz Nanebevstoupení Páně byl společně s horním obrazem sv. Kříže z hlavního oltáře vyjmut, rozměrově upraven a znovu vložen do nového zlatého orámování.
Po tři staletí tedy věřící putovali do Veselí nad Lužnicí na slavnost Nanebevstoupení Páně. Někteří starší obyvatelé města si dodnes na tyto poutě i na obraz Nanebevstoupení Páně na hlavním oltáři pamatují. Druhá světová válka na několik let tuto tradici přerušila. Po skončení války v roce 1945 místní duchovní správce P. Antonín Komrska tuto pouť na Nanebevstoupení Páně neobnovil. Rozhodl se vrátit zpět k původní tradici zasvěcení kostela sv. Kříži. Původní obraz nalézající se stále na evangelní stěně v presbytáři předpokládal ale určité úpravy rámování a nákladné restaurování, na které nebyly po právě skončené válce asi finanční prostředky, proto nechal místní duchovní správce namalovat obraz stejným motivem úplně nový.
Na svátek Povýšení sv. Kříže 14. září 1945 byl při pouti ve Veselí nad Lužnicí přítomen i Msgre Karel Reban, rektor českobudějovického semináře, který slavnostně nově namalovaný obraz posvětil. Oltářní obraz byl namalován štábním kapitánem dělostřelectva Bohumilem Fritzem z Českých Budějovic. Ve veselském kostele zasvěceném Povýšení sv. Kříže se tak po 250 letech obnovila opuštěná tradice k úctě sv. Kříže.
Během generální opravy interiéru veselského kostela v roce 2006 byl původní oltářní obraz po mnoha letech sňat z boční zdi presbytáře a byl restaurován akademickým malířem Aloisem Martanem.
V neděli 16. září 2007 si farnost připomínala svátek Povýšení sv. Kříže. Při této příležitosti se nově restaurovaný obraz ve své plné kráse více než po třech stoletích opět vrátil na své původní místo na hlavní oltář. Zůstane pro nás asi navždy velikým tajemstvím, proč se to děje po tak dlouhé době. Kéž nás pohled na tento obraz sv. Kříže, se kterým je spojeno mnoho tajemného, bude uvádět k stále hlubšímu poznávání Ježíše Krista.
Náhledy fotografií ze složky Oltářní obraz
